Nikdo asi neví, kolik jich je přesně. Otázka je totiž, kterou považovat za „světovou“ a kterou za „velkou“. Míní se tím rozloha, cena exponátů, nebo snad jejich počet? My s tím trápit nebudeme a podíváme se prostě do tří nejznámějších a je to.
Jsou to:
· Ermitáž v Petrohradě
· Louvre v Paříži
· Prado v Madridu
Petrohradská Ermitáž byla jednoznačně chloubou ruských carů. Ti do sbírky vrazili nehorázné jmění. Těžko říci, kdo nevíce přispěl, ale asi to mohla být carevna Kateřina II. Ta kupovala obrazy nejen po celé Evropě, ale kupovala i celé kolekce. V roce 1779 dokonce zakoupila celou galerii se zajímavými vlámskými a holandskými obrazy ze 17. století. Ovšem pak přišel komunismus a Ermitáž byla znárodněna. Ovšem obrazy přibývaly dále, hlavně ze zrušeného muzea „západu“.
Louvre v Paříži je zároveň největším palácovým komplexem ve světě. Je zde tak velké muzeum, že byste jej za den ani neprošli. To vše založil král František I. a na rozšiřování sbírek se významně podílel Napoleon Bonaparte. Raději nebudu psát, jak významná díla získával. Faktem je, že je zde skvělá expozice evropského malířství od 15. do 19. století. Právě tato expozice přitahuje znalce i pouhé obdivovatele malířství. Některá díla musela být v roce 1986 z nedostatku místa dokonce přemístěna na druhý břeh Sieny.
Prado v Madridu je zajímavé zejména tím, že skladba sbírek je vlastně zrcadlem sběratelského vkusu španělských vládců. Najdeme zde díla velmi slavných malířů jako například Vélazquez, Goya nebo El Greco. Ale také Tiziana či Rubense. Prado bylo otevřeno Ferdinandem VII v roce 1819. Pro zajímavost, je zde nejslavnější obraz Hieronyma Bosche. Který? Hádejte.
Tak co, kterou galerii jste si vybrali? Že zde byly příliš stručné informace? Na netu naleznete jistě spousty podrobností, ale osobní návštěva je osobní návštěva. A pokud jste hádali Zahradu pozemských rozkoší, hádali jste správně.