Každá žena si prý v podvědomí sní svého muže zhruba podle svého otce. Když je otec násilník, ženám se podvědomě líbí podobné typy a je možné, že ho bude mít i doma.
Když má žena doma za tatínka velkého kutila, jistě ocení když bude její budoucí vyvolený umět vzít šroubovák a pilku do ruky.
Jak by měl vypadat můj ideální partner jsem už jako holka věděla zcela přesně. Bude mít hnědé oči, tmavé vlasy a bude vtipný. Už jako holka jsem se zařekla, že nebude alkoholik. Jako malá jsem měla doma hned dva alkoholiky. Maminka, byla spořádaný alkoholik. Pila sama večer tajně, jen do té míry, aby byla schopná jít druhý den do práce a fungovat. Přesto v období rozvodu mluvil tatínek o ní velmi ošklivě a říkal, že je nalitá nána.
Vůbec sem takové řeči neměla ráda. Hlavně když to říká člověk, který je sice úspěšný podnikatel, ale umí se zpít do němoty jak nějaký vandrák. Ještě ty jeho kamarádi, kteří tvrdili, že si na mě počkají až vyrostu a vezmou si mě. Že budu určitě dobrá manželka. Pak ten jejich smích, šílené pro malou holku.
Můj první přítel pil a vyrůstal v rodině alkoholického otce, druhý přítel také vyrůstal v rodině alkoholického a násilného otce. Všichni tito moji partneři, byli milý a z mého pohledu neměli problém s alkoholem, jen si ho užívali.
Můj manžel je také bohužel z alkoholické rodiny, kdy otec uměl propít víc dnů než trávit doma. Když jsme se brali, myslela jsem si, že si vezme příklad a alkohol bude pouze jeho občasný kamarád.
Když nám rostli děti často pod vlivem alkoholu byl na děti více ostrý než by si zasloužily. Vše sem omlouvala, ale už sem tušila, že jsem v bryndě, kterou sem si asi předpověděla.
Nepředpověděla, je to prostě osud. Holčičky si hledají své otce.
Já mám, ale velké štěstí, že se můj manžel rozhodl s tím tyranem alkoholem bojovat. Sice na mě rodina kouká skrz prsty, že manžela nenechám napít, ale já vím, že když si dá víc jak dvě piva není už to on. Já chci mít doma svého milého manžela a ne alkoholika, kterého ze sebe nechce mít jistě ani on.